Studeněves
digitální povodňový plánDruh a rozsah ohrožení
Povodně
Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.
Při povodni v Studeněvese dochází k zatopení sklepů a garáží, poškození uloženého majetku, vytopení přízemí rodinných domů, škodám na zahradách, domácím zvířectvu a na materiálech, uložených ve sklepech, přízemích a okolí domů a k zatopení komunikací.
Při kulminacích Q100 a vyšších může dojít rovněž k uzavření průjezdní komunikace pro dopravu, pro zásobování a evakuaci - nutnost volit náhradní trasy.
Přirozená povodeň
Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami;
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích;
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně).
V případě povodní - přirozených povodní - přicházejících po Červeného potoka, lze povodeň velmi pravděpodobně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby ČHMÚ (VÝSTRAHY ČHMÚ >>). S ohledem na postupové rychlosti a doběhové doby - lze vývoj povodňové situace předpovídat a činit potřebná opatření na úrovni obce, zejména varováním obyvatel obce - lidé se stihnou na příchod povodně připravit - odjet s automobily, vynést majetek do vyšších pater, aplikovat ohrazování mobilními protipovodňovými prostředky apod.
Přírodní jev - povodeň z přívalových srážek (blesková povodeň) - se může objevit zejména v letních měsících na Červeného potoka a považuje se za výrazné ohrožení obce povodní, kdy se mimořádná událost řeší při nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, komunikačního spojení nebo situací ohrožujících životy.
Největší nebezpečí pro obec Studeněves způsobí jednoznačně přívalová srážka v severní části katastru, která steče po povrchu svahů nad obcí do obce. Místně nejrizikovější a nejrychlejší jsou situace, které přináší bouřky z tepla, nebo přechody jednotlivých studených front a lokálními intenzivními bouřkami. Při těchto situacích mohou spadnout srážky v řádech desítek mm za krátký čas (krátkou srážkovou epizodu) a vyvolat bleskové povodně. Obecně se uvádí velká rizikovost již od 30 mm za krátkou srážku, nebo 50 - 80 mm za srážkovou epizodu. Situace může být výrazně zhoršena aktuálním způsobem a stavem obhospodařování zemědělské půdy. Na zemědělské půdě může dojít ke vzniku soustředěných odtoků a k velmi rychlému odtoku přímo do intravilánu obce. Je nepřípustné obdělávání orné půdy po spádnici. Množství drobných vodotečí a odvodňovacích příkopů bude ohroženo narušením stability břehů a dojde k nátržím břehů a případně i větším svahovým sesuvům u koryt toků. Katastr obce Studeněves byl vymezen jako lokalita exponovaná přívalové povodni celorepublikovou analýzou, kterou provedl Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. a její výstupy jsou prezentovány v dPP ČR.
Červený potok
Představují největší ohrožení pro obec Studeněves - rizikem jsou srážky nad 50 mm v horní části povodí na jižních úbočích Hostýnské hornatiny. Možnost vzniku povodňové situace je zejména v období jarního tání a letních přívalových srážek.
Červený potok – povodňové epizody jsou především bleskového charakteru. Dále hrozí průsaky, protržení nebo přetečení břehových hrází. Červený potok je také v intravilánu obce osazen hustou řadou malých lávek a mostků, často nekapacitních. V neposlední řadě vystoupání vody, vývěry a průsaky z kanalizace a zpětné vzdutí vody při vysokých stavech v tocích.
Povodňové průtoky se rozlévají do inundačních území v zastavěném území obce Studeněves, zde má Červený potok zásadní dopad na povodňovou situaci, při průtoku Q20 - Q100 je zasažena převážná část obytných a zemědělských zón lemující oba břehy Červeného potoka.
Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami
Nebezpečný chod ledů nebo nebezpečná ledová zácpa ohrožuje především všechny lávky a mostky v Studeněvese. Na Červeného potoka, ale i na některých menších tocích se jedná o ledové jevy a zátarasy - na katastru obce jde především o nekapacitní mostky – při zanesení dojde k omezení průtoku, které by mohlo způsobit vybřežení a následné zaplavení obytné zástavby v blízkosti toku.
Sesuvy půdy
Sesuvy půdy mohou způsobit rychlé zanesení koryt toků ve Studeněvese, a to buď v místě sesuvu nebo níže po toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky. V případě spadu nadměrných srážek může na území obce dojít vlivem značného nasycení vodou k sesuvům půdy.
Na území obce může dojít k erozním jevům v polních nebo lesních tratích nad zastavěným územím. Dochází k tomu vlivem větších objemů srážek v letním období, kdy se během velmi krátké doby dostává příval vody s bahnem do obce. Nejvíce rizikové jsou pozemky svažitého a sceleného původu v lokalitě podél potoku Červený potok.
Zvláštní povodeň
Zvláštní povodní se v tomto smyslu rozumí povodeň způsobená:
- protržením hráze vodní nádrže,
- poruchou výpustného zařízení vodní nádrže,
- urychleným vypouštěním vody z nádrže (nad rámec manipulačního řádu) z důvodu bezpečnosti díla.
Vzhledem k přítomnosti máloobjemových vodních nádrží na katastru obce, zde zvláštní povodeň nehrozí !